Cedník na hlavě? Proč ne?

Kauza „prvního českého pastafariána“ mi nedala, abych si tady po dlouhé době neublognul. MVČR vydalo prohlášení, že vyfotit se na občanku je nepřípustné a že občanka „by neměla být znevažována recesistickými výstřelky.“ Jelikož jsem se svého času v rámci své dizertace zabýval fikčními a parodickými náboženstvími,rozhodl  jsem se  napsat o tom pár slov. 

Ve svém oboru již nyní nepůsobím a nepovažuji se za odborníka, ale na základě informací, které jsem během studia načerpal, se pokusím argumentovat, že ministerstvo nemůže určovat, zda je náboženství toho kterého občana recese, nebo není.

Co si pod pojmem fikční nebo parodické náboženství představit? Obecně jde o učení (zahrnující vlastní dogmata, rituály, mytologii atd.), které bylo záměrně (většinou se ví i kým) vymyšlené za účelem obohacení uměleckého díla (film nebo literatura) nebo bylo vymyšleno jako parodie na nějaké větší náboženství (většinou křesťanství). Případně bylo náboženství vymyšlené v umění využito jako parodie.

Konkrétních příkladů je celá řada. Několik neopohanských skupin přejalo mytologii a spiritualitu Tolkienovy středozemě a věří, že Tolkien mysticky zachytil stvoření vesmíru a bohů. Jedná se o skupiny jako (dnes již pravděpodobně zaniklá) The Elven Path (Tie-eldalieva) nebo The Silvership of the Valar (Ilsaluntë Valion). 

Fikčním a zároveň parodickým náboženstvím je satanismus. Paroduje (někdo by řekl zneužívá) křesťanské rituály a na světě jsou evidovány stovky satanských církví hlásající učení, kterým jejich věřící „opravdu věří“. Do stejné kategorie bych zařadil i jediismus, vzniklý původně jako recese před sčítáním lidu ve Spojeném království. Náboženství rytířů Jedi se inspiruje filmovým sci-fi Hvězdné války. Ovšem někteří recesisté to začali brát vážně, věří v Sílu, dodržují kodex rytířů Jedi, meditují, scházejí se atd. Asi jich mezi těmi, kteří se k jediismu přihlásili, není moc. Ale jsou. Podobně je na tom i matrixismus, který má své věřící, kteří tvrdí, že to berou vážně. Dalším z původně čistě parodických náboženství je například diskordianismus a mohl bych zmínit další.

Vnímavý čtenář snad již tuší pointu mého příspěvku. Ministerstvo, ani nikdo jiný, by si nemělo vůbec troufnout označovat něčí veřejně proklamovanou víru za recesi. Na to nemá nikdo právo. Zda to ten který občan myslí opravdu vážně nebo ne, je otázkou jeho vědomí a svědomí. Ministerstvo navíc nemá prostředky na to, aby „pravost“ něčí víry ověřilo. Pokud hodlá argumentovat tímhle, tak u následného soudu, na který se chce podle vlastního vyjádření Lukáš Nový obrátit v případě neúspěchu, musí vyhrát.

Lukáš dle mého názoru splňuje veškeré právní podmínky udělení občanského průkazu. A ani „argument“ ministerstva, že pastafariánství není registrovaná církev, nemůže obstát. Není to tak dávno (10 let), co druhé (možná první) největší náboženství světa (ano, islám) nebylo státem registrované. Protestovalo by ministerstvo tehdy proti pokrývce hlavy? Asi těžko. V Indii existuje spousta velkých (miliony věřících) náboženství (řekněme odnoží hinduismu), která vyžadují (hlavně u žen) pokrývku hlavy a která u nás nejsou registrovaná.

Zkrátka ministerstvo nemá právo lustrovat víru a opravdovost vyznání svých občanů a musí se spoléhat na vlastní vyjádření občanů. Pokud dojde k soudu, vůbec nepochybuji o vítězství Lukáše Nového.